Pomoc

23. června 2011 v 18:21 |  Ukázky z knížek
"Pomoc, pomocte mi".
Když otevřela oči spatřila místnost, špinavou a zatuchlou, pouze s malým okínkem s mříží. Kterým pronikalo málo světla na to aby tu člověk dobře viděl, ale ona nebyla člověk. Její zrak se dokázal přispůsobit i těmto podmínkám. Neměla by se bát, ale bála se. Zjistila, že je spoutaná. Ruce měla svázané provazem připevněním ke stropu, byla ve spodním prádle a na nohou měla kousance. Všechno jí bolelo a strácela síly a to jak fyzické tak i psychické. Náhle zaslechla kroky. Těžké, dunící v chodbě za dveřmi, z těžké oceli a ješte s petlicí. Dveře se otevřely a vešel Stefan.
"Stefane, co to má znamenat ? "
"Kde to jsem ? Damone." vykřikla zoufalá Elena.
" Damon tu není a nebude. Nikdo tě tu nenajde."
Stefan byl celý od krve, v očích mu blikaly blesky a z jeho výrazu čišila nenávist.
" Nikdo tě už nenajde."
" Stefane, cos mi to udělal a proč?"


Damonova rána


Otevřel jsem oči, protáhl se a obrátil na bok na stranu postele, kde ležela Elena, jenže teď tam nebyla, byla u sebe doma a spala ve svojí posteli. Vstal jsem a roztáhl těžké vínové závěsy. Místnost zaplavila sluneční záře a z otevřeného okna zavanul čerství vzduch.
" Dobré ráno" ozvalo se od dveří.
Elena je tady přišla za mnou. Ještě chvíly stál zádi k ní a vychutnával si ten pocit, že teď je to on. A pak se otočil.
" Katherine."
Poznal jsem jí. Vlnité vlasy, kožená bunda a vysoké podpatky. Vůbec se nesnažila být jako Elena, vůbec jí nevadilo, že jí každý pozná.
"Co tu děláš, myslím že máš být někde jinde a s někým jiným."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama