Červen 2010

Vampýrská akademie Pozor!

20. června 2010 v 16:53 KNIHY
Milý čtenáři a navštěvníci mého blogu. Jak jistě už víte nedávno se na pultech v knihkupectvích objevil
třetí díl VAMP.AKADEMIE s názvem STÍMEN POLÍBENÁ, ale nakladatelství Domino, které tuto knihu vydává si utrhlo pořádnou ostudu, protože po koupení knížky jsem zjistila že přední a zadní strana je dobře otisklá ale na na štítu knihy je napsáno VAMPÝRSKÁ AKADEMIE    MRAZIVÝ POLIBEK.
Prosím je to opravdu tisková chyba a zdáse že to bylo rozvezeno do všech knihkupectví. (obrázek).
p

o

Amerika

18. června 2010 v 15:21 muzika


video2

11. června 2010 v 15:16 muzika


obaly

8. června 2010 v 14:59 Škola noci
ORIGINÁLY VS. NAŠE - co je hezčí??? (UK- anglie)

OZNAČENÁ MARKED MARKED UK

ZRAZENÁ BERTAYED BETRAYED UK

VYVOLENÁ CHOSEN CHOSEN UK

NESKROTENÁ UNTAMED UNTAMED UK

PRENÁSLEDOVANÁ HUNTED HUNTED UK

info

8. června 2010 v 13:54 Škola noci
__flashReplacement__
~
18 května se k nám  do knihkupectví dostal další díl Uspěšné knížní serie Škola noci a to díl s názvem Vyvolená. Pustila jsem se do čtení a velmi mě i tento díl stějně tak jako ty dva předešlé velmi nadchnul.
Tady je nějaké dAlší info.




Dosud vyšlé knihy (v USA) ~                          

1. Marked / Označená
2. Betrayed / Zrazená
3. Chosen / Vyvolená
4. Untamed / Nezkrotná
5. Hunted / Pronásledovaná
Škola noci
6. Tempted / Pokoušená
7. Burned / Spálená
~ Připravované knihy ~
8. Awakened / Probuzená (January 2011) /původně Stolen/
9. Burdened / Zatížená
10. Touched / Dotčená
11. Cloaked / Zahalená
12. Wanted / Hledaná
~ Možná další pokračování ~
13. Dreaded / Obávaná
14. Changed / Změněná
15. Saved / Chráněná
~ Jak knihy výjdou u nás v ČR ~
1. Označená (vyšlo 2009)
2. Zrazená (vyšlo 2010)
3. Vyvolená (vyšlo 2010)
4. Nezkrotná (19.8.2010)
5. Pronásledovaná (Vánoce 2010)



   ~ Česká vydání Školy noci ~

š



dálší kniha

4. června 2010 v 15:41 KNIHY

Paul Hoffman - Levá ruka boží


První díl Hoffmanovy důmyslně koncipované trilogie působí mezi současnou sci-fi produkcí jako báječné pohlazení svěžího vánku a zároveň připomínka úžasných časů takzvaného "zlatého věku". Čtenáři se dostává do rukou strhující akční příběh, odehrávající se v dokonale propracovaném a do nejmenších detailů promyšleném budoucím světě, budujícím novou civilizaci po nespecifikované, zřejmě jaderné pohromě. Postavy, prostředí i děj, vše je popsáno nesmírně věrohodně a poutavě a výsledkem je postkatastrofický román, od něhož je skutečně téměř nemožné se odtrhnout. Atmosférou ho lze přirovnat ke klasickému "Chvalozpěvu na Leibowitze" Waltera M. Millera, zápletkou a napětím ho ještě předčí. Povinná, přitom však radostná četba pro všechny příznivce sci-fi.
Pavel Medek

Pavel Medek

Tip Luxoru


Levá ruka boží Levá ruka boží
Hoffman Paul
vydal: Knižní Klub
novinka obvykle dostupné do 24h
"Poslouchejte. Svatyně vykupitelů na Střelecké stráni je zatraceně lživý název, protože tam nikdo vykoupení nedojde a o svatyni už vůbec nelze mluvit." Svatyně vykupitelů je bezútěšné místo - místo, kde není vítána naděje ani radost. Většina jejích (téměř výlučně mužských) obyvatel tam byla přivedena v raném dětství proti vlastní vůli, kterou snad kdysi měli. Teď trpně přežívají pod hrůzným režimem lordů vykupitelů, jejichž krutost a surovost má jediný cíl - službu ve jménu Oběšeného vykupitele. V celém komplexu svatyně se nikdo dokonale nevyzná, tak rozsáhlý a spletitý je labyrint jeho chodeb - chodeb naplněných pachem staletí starého náboženského zápalu. A v jedné z těchto chodeb stojí chlapec, dívá se ven temným oknem a pozoruje nejnovější skupinku nešťastníků, kteří do tohoto pekla přibyli. Je mu čtrnáct nebo snad patnáct let - jistě to neví ani on sám, ani nikdo jiný. Své skutečné jméno už dávno zapomněl, teď mu však říkají Cale. Ze svého předchozího života si na nic nevzpomíná a o tom budoucím nic neví... Seznamte se s andělem smrti. Levá ruka boží přináší příběh o životě a hledání víry ve světě, jejž postihla blíže nespecifikovaná katastrofa. Je první částí trilogie, která vychází v celosvětové premiéře a která má všechny předpoklady stát se mezinárodním bestsellerem.

Ukázka z knihy Levá ruka boží


Země kolem dokola je plná zakrslého křoví a bujícího plevele a sotva poznáte rozdíl mezi létem a zimou - což znamená, že bez ohledu na roční období je tam neustále hnusná mrazivá zima. Svatyně samotná je viditelná na míle daleko, pokud právě nastane ta vzácná chvíle, kdy ji nehalí závoj špinavého smogu, a je zbudovaná z křemene, cementu a rýžové mouky. Cement je díky rýžové mouce tvrdší než kámen a to je jeden z důvodů, proč tahle věznice, protože nic jiného než věznice to není, odolala četným snahám o obléhání a dobytí, snahám, které se nyní považují za tak nesmyslné, že se o to už celá staletí nikdo nepokusil.
Je to ohavné páchnoucí místo, kam se kromě lordů vykupitelů nikdo dobrovolně neuchýlí. Kdo jsou tedy jeho vězňové? Je to nesprávný výraz pro nešťastníky, kteří jsou na Střeleckou stráň zavlečeni, protože slovo vězeň naznačuje nějaký zločin, zatímco tito lidé, ani jeden z nich, se nezpronevěřili žádnému lidskému ani božímu zákonu. Nepodobají se také žádnému vězni, kterého jste v životě viděli: ti, kdo jsou sem přiváděni, jsou vesměs chlapci do deseti let. V závislosti na věku, v němž se sem dostanou, může uplynout víc než dalších patnáct let, než zase odejdou, a navíc se jich ven dostane sotva polovina. Ta druhá polovina svatyni opouští v rubáši z modré pytloviny a je pohřbena na Ginkyho poli, na hřbitově, který začíná pod hradbami. Je to obrovský hřbitov, táhne se do dáli, kam až oko dohlédne, z čehož si můžete udělat určitou představu o tom, jak je Střelecká stráň velká a jak nesmírně těžké je udržet se tam vůbec naživu.
...
O šest hodin později stál IdrisPukke nad mrtvým tělem západního strážného.
V uplynulých dobách velel IdrisPukke armádám v četných bitvách, v nichž zahynuly tisíce vojáků. Uběhlo už ale hodně času od té doby, kdy naposledy někoho zabil v boji muže proti muži. Okamžik zůstal stát, díval se na skelné oči a otevřená ústa, rozšklebené rty a vyceněné zuby a cítil, jak se celý roztřásl.
V důsledku toho mu pokus o napodobení sovy uvázl v hrdle a byl by pravděpodobně vyplašil každého, kdo už někdy soví houkání slyšel. Za necelou minutu však zahlédl sotva rozeznatelnou Calovu postavu; Cale pomalu scházel ze svahu dolů a dával pozor, aby nenadělal žádný hluk a aby pro případ, že by si ho všimli zbývající dva strážní, nepůsobil dojmem přílišného spěchu.
IdrisPukkeho začala zaplavovat vlna děsivého strachu, když se díval, jak jeho společník, který koneckonců nebyl víc než pouhý chlapec, klidně přistupuje k šesti spícím mužům a pouští se do díla.
Nevěděl přesně, co má vlastně očekávat, něco takového ale nečekal ani náhodou. Cale vytasil krátký meč a týmž pohybem zamířil čepelí dolů a probodl prvního spáče; muž nestačil vykřiknout ani se pohnout. Stále beze spěchu přešel Cale k druhému. Opět následoval prudký k zemi vedený úder a ani tentokrát se nic neozvalo. Když se Cale pohnul, třetí vykupitel se zavrtěl a dokonce zvedl hlavu. Třetí úder - a pokud oběť vykřikla, IdrisPukke ji neslyšel. Cale přešel ke čtvrtému muži, který teď už vzpřímeně seděl a ospale na něj mžoural - nechápal, co se děje, ale nebál se. Když mu meč probodl hrdlo, s přidušeným, ale hlasitým výkřikem se svalil na záda.
Poslední dva spáči, pátý a šestý, se probudili - byli to zkušení vojáci, zocelení bitvami a četnými překvapeními. První na Cala něco křikl, vyrazil přímo proti němu a mířil mu do obličeje krátkým oštěpem. Cale ho chtěl bodnout do krku, ale minul a hrot meče vjel muži uchem do hlavy. Vykupitel zaječel, zhroutil se a řval bolestí. Poslední spáč ztratil obvyklou duchapřítomnost, léta bojů mu náhle nebyla nic platná, a s hrůzou zíral na přítele, který zatínal prsty do suchého lesního listí pocákaného krví. Tiše stál, nehybný jako pařez, dokud mu Cale ve vražedném transu neprohnal meč hrudní kostí. S jediným heknutím padl k zemi, na níž se dosud s řevem zmítala předešlá oběť.
Teď teprve se Cale dal do běhu a mířil k dívce, která se probudila a přihlížela zabití posledních tří mužů. Měla spoutané ruce i nohy, Cale ji jediným pohybem zvedl, přehodil si ji přes rameno a rozběhl se do úkrytu za velkým balvanem, u něhož spala. Kolem levého ucha mu prosvištěl šíp a s rachotem se odrazil od kamení.
Z houští přímo nad jejich hlavami odpověděl IdrisPukke vlastním šípem. Na ten okamžitě zareagoval druhý strážný, jehož šíp vlétl mezi stromy, v nichž se IdrisPukke schovával. V dalších několika minutách létaly šípy sem a tam, IdrisPukke však v jejich svištění rozeznával jasný řád - jeden ze strážných se k němu nenápadně kradl blíž a druhý ho střelbou kryl. Světla s každou míjející vteřinou přibývalo a jakákoli šance, že se Calovi podaří úspěšně prchnout z úkrytu za kamenem, s blížícím se úsvitem rychle mizela. IdrisPukke se navíc už brzo musel pohnout, aby nezůstal v pasti.
Cale gestem naznačil Arbell, aby zůstala ležet a nehýbala se, a pak se dal do pohybu - vyběhl zpoza balvanu a mířil ke svahu při okraji kotliny. Jakmile IdrisPukke viděl, že se Cale rozběhl, zůstal stát s nataženou tětivou a doufal, že to lučištníka přiměje k předčasnému výstřelu, jímž prozradí svoji pozici. Lučištník však zachoval klid - hodlal si počkat, až Cale dorazí k srázu, který ho nevyhnutelně zpomalí, a teprve pak ho dostat. Chlapci to trvalo jen asi čtyři vteřiny a pak už se drápal vzhůru, nohy i ruce se mu bořily ho povrchové vrstvy spadaného suchého borového jehličí - a neustále zpomaloval. Ve třech čtvrtinách cesty vzhůru uklouzl na kořeni stromu obaleném jílovitou hlínou, zavrávoral, zastavil se a hledal nohou pevnou oporu. Byla to jen vteřina, ztratil ale veškerou hybnost a to lučištníkovi poskytlo potřebný čas. Vylétl šíp, jako bzučící vosa přelétl kotlinu a zasáhl Cala přesně v okamžiku, kdy se překulil přes okraj.